Noční výpravy křečka Dárečka 6

DARINKA S TATÍNKEM MĚLI NOVOU ZÁLIBU. Sledovali na YouTube videa, ve kterých křečci prolézali nejrůznějšími bludišti. Bludiště bývala barevná, plná prolézaček, pohyblivých částí, kolotočů, bazénků s kuličkami… Měla různá témata jako útěk z vězení, Vánoce, superhrdinové a Halloween. Darča i její tatínek žasli nad tím, kolik práce muselo dát autorům videí bludiště vyrobit. A taky obdivovali šikovnost křečků, kteří se vůbec nebáli a všechny ty záludné labyrinty prolézali jako nic.

     Darča snila o tom, že pro svého křečka Dárečka taky takové bludiště postaví a s pomocí tatínka si ho pak nahraje na video, až bude překážky překonávat. Tatínek se nedal dvakrát pobízet. Společně postavili pro Dárečka veliké bludiště z kartonu.

     Darinka byla nadšená. Rozmístila do chodbiček hračky, zvířátka a postavičky, aby měl Dáreček cestou společnost. Jenže když bylo bludiště hotové a ona slavnostně položila Dárečka na začátek, křeček vůbec nechápal, co se po něm chce.

     Motal se v první komůrce, očichával všechny stěny a ta jediná volná cesta vpřed se mu vůbec nelíbila. Tam to smrdí nebezpečím, říkal si. A radši vynaložil veškerou snahu, aby se skrz karton prokousal. Takže hned napoprvé Darinčino bludiště poničil.

     „Zůstaň si v kleci, kazisvěte,“ naštvala se holčička. Odnesla ho zpátky a zaklapla za ním dvířka. „MLLLLLL!“ vyplázla na něj ještě jazyk.

     „No tak,“ uklidňoval ji tatínek. „Zkusíme to s ním zase zítra, třeba už se vydá správnou cestou.“

     Přišla noc. Dáreček byl plně bdělý a tak trochu zmatený. Poznal, že Darince záleží na tom, aby trávil čas v té podivně tvarované krabici, co pro něj vyrobila. Ale co tam mám u všech křečků dělat?

     Pak se rozhodl, že to zkusí. Sám. Na vlastní pěst. A zrovna v noci, když má nejvíc energie. Vrátil se na start.

     Z první komůrky do další části vedlo několik plošinek, každá o něco výš než ta předchozí. Dáreček šplhal, skákal, vytahoval se nahoru, aby se dostal až na vrchol.

     „Jejda!“ vypískl nahlas, když se tam konečně postavil a narovnal. Přímo před ním stál dinosaurus!

     Už se chtěl rychle vrátit – asi by si při sestupu pořádně natloukl –, když vtom si uvědomil, že dinosaurus, ačkoli vypadá jako živý, se vůbec nehýbe. Vždyť je to hračka. Plastová figurka! zaradoval se křeček v duchu. Můžu jít klidně dál.

     Otevřená tlama byla plná hrozivě vypadajících zubů. Dáreček se raději kolem dina co nejrychleji prosmýkl. Co kdyby po mě přece jenom chňapnul?

     Za dinosaurem začínala obrovská, několikrát zatočená klouzačka. Úplný tobogán! radoval se Dáreček. Sešup dolůůůůůů si parádně užil.

     Přistál v bazénku plném pestrobarevných bambulek. Radost z měkkého přistání mu ale zkazila jedna věc – blížil se k němu žralok! Dáreček spěchal k okraji bazénu. Ani žralok naštěstí nebyl opravdový. Byla to další z Darinčiných hraček. Ploutev mu hrozivě vykukovala nad bambulkovou hladinu.

     „Jen se na mě nevytahuj, křečkožroute!“ pohrozil mu Dáreček naoko.

     Začínal bludišti přicházet na chuť. Poznal, že všechno je tu jen jako, žádné opravdové nebezpečí mu nehrozí a celé to Darinka vyrobila pro křeččí zábavu.

     Vypravil se dál a s chutí překonával všechny překážky a poznával hračky, které mu tam Darinka nachystala. Až nakonec došel do poslední komůrky a nestačil se divit.

     Vypadala úplně jako Darinčin pokojíček, zmenšený tak akorát pro křečka. Dokonce tam byla i malinká postel s polštářem a peřinkou z kusu hadříku. V rohu minipokojíku stála panenka a docela se Darince podobala.

     „Ahoj Darčo,“ pozdravil ji křeček vesele. „Konečně si můžeme popovídat z očí do očí.“

     Něco se mu na panence ale nezdálo. Byl to jenom jeho dojem, nebo se tvářila opravdu vystrašeně?

     Náhle se pod peřinkou cosi pohnulo. Z postýlky na zem se spustila štíhlá chlupatá noha. A další a další. Celkem osm nohou! Konečně hadřík z té příšery sklouzl a odhalil ji v celé její děsivosti.

     Byl to pavouk křižák.

     Byl skutečný, žádná hračka. Dáreček strachy polkl. Hned mu bylo jasné, že pavouka sem nedala Darinka, protože ta se pavouků bojí. Nastěhoval se sem sám, bez pozvání, protože křižáci milují tmavá místa, jako je toto. Byl to macek, určitě vykrmený fůrou much. Vydal se vstříc Dárečkovi, a jak kráčel po kartonové podlaze, ozývalo se cvakání ostrých konců jeho nožiček. CVAKITY, CVAK.

     Co teď? Dáreček se nemohl pohnout a jen zíral na pavoukovo zlověstné znamení na zádech. Vzbuzovalo vskutku hrůzu.

     Kudy ven? Zpátky by musel přes celé bludiště, a tam by ho mrštný pavouk jistě dohnal. Mohl zkusit proběhnout k východu, měl ho nadohled. Ale co chudák Darinka? pomyslel si křeček. Jestli ji zítra ten hnusný křižák vyleká, propláče půl dne!

     Dáreček si dodal odvahy. Musím ho odsud vyhnat.

     Křižák se mezitím přiblížil. V jeho strašidelném pavoučím obličeji se pohybovaly stovky chloupků.

     Brrr, otřásl se Dáreček. „O co ti jde?“ houkl na pavouka. Ten se choval, jako by toužil křečka sežrat. Cvakal jedovatými klepítky – chtěl Dárečka kousnout a ochromit.

     Dáreček překonal odpor, který k pavoukovi cítil. Štítil se ho, ale tohle bylo důležitější. Popadl pavouka za nohy na jedné straně těla a převalil ho na záda. Pavouk se vztekal, prskal, skřípěl, kopal kolem sebe a dokonce se pokusil křečka přilepit pavučinou, ale Dáreček se nedal. Uštědřil pavoukovi pár políčku a vyhodil ho z pokojíčku.

     Pavouk vyběhl z bludiště, trochu kulhal, jak měl nohy pomuchlané, a doufal, že se schová pod Darinčinu velkou postel.

     „Ať tě to ani nenapadne!“ křikl na něj Dáreček. „Ven!“ Packou ukázal na pootevřené okno.

     Křižák zaváhal, ale když si Dáreček dupl, pavouk neměl na vybranou. Bude se muset porozhlédnout po tmavém koutě někde v zahradě.

     Křeček Dáreček ještě jednou zkontroloval poslední komůrku v bludišti, jestli je tam opravdu čisto a křižák tam nenechal žádné pavučinové pasti. Připadalo mu, že panenka podobná Darince už se usmívá. Mohl se vrátit do své klece a do boudičky.

     Druhý den, když to s ním Darinka zkusila v bludišti ještě jednou, neváhal ani vteřinu. Vydal se tím správným směrem skrz labyrint a překonal překážky stejně hravě jako ti nejšikovnější křečci na YouTube. Darinka si ho přitom nahrála na tatínkův telefon a pak se spolu všichni tři na Dárečkova dobrodružství dívali znovu a znovu. Ukázali to i mamince.

     Darinka měla své vlastní super video s křečkem v bludišti. A to ani netušila, jaký hrdina ten její Dáreček ve skutečnosti je. Křeček pavoukobijce.